Navigace: Pěší toulky českou krajinou > Proč vznikly tyto stránky a komu (ne)jsou určeny

Proč vznikly tyto stránky a komu (ne)jsou určeny

Pro dnešní dobu je charakteristické, že se lidé stále za něčím ženou. Za penězi, za kariérou, za vlastnictvím věcí nebo třeba i v dobré víře za včasným dokončením nějakého díla. Někteří přitom chtějí mít co nejvíc pohodlí a co nejmíň odpovědnosti, přičemž správnost cesty, kterou zvolili, je příliš nezajímá. Jiní zase tráví stále více hodin prací na úkor volného času, protože je k tomu vede pocit, že má-li člověk práci udělat dobře, nic jiného mu nezbývá. K této poslední skupině jsem donedávna asi patřila i já, než jsem přičiněním úředníků jistého ústavu státní správy ztratila nejen zajímavé zaměstnání, ale současně i všechny iluze o smyslu poctivé a lidem prospěšné práce. Současná společnost v tomto státě je postavena na jiných hodnotách. Změnily se tedy i moje hodnoty, ovšem zcela jiným směrem. Nadále chci věnovat svůj zájem a energii především přírodě, která snad většinou ještě není tolik zkažená. A tomu, co s tím souvisí – fotografování, psaní, poznávání. Dlouhé roky jsem dobře znala vlastně jen Šumavu a v poslední době dvě půvabná pohoříčka na severovýchodě Čech, jen občas jsem našla čas na víkendový výlet do blízkého okolí Prahy. Teď chci poznat mnohem víc, mnohem víc než dříve unikat do přírody, a právě na těchto stránkách zamýšlím dokumentovat krásnou českou krajinu z pohledu, jak ji vidím já.

Můj pohled se asi trochu liší od pohledu většiny autorů, kteří navrhují výlety na webových stránkách nebo v tištěných průvodcích. Dnes je módou cykloturistika a všechno se jí podřizuje. Já jsem přesvědčena o tom, že pouze pěšky je možné skutečně poznávat přírodu a krajinu vůbec. Kdykoli jsem na toto téma diskutovala s některým cyklistou, vždy byl jejich hlavní argument, že na kole se ujede víc, dostane se dál. Nesporně ano, jenže – proč? Vždyť to je zase jen pokračování toho spěchu dnešní doby, honby za něčím, snahy být už honem někde jinde než je člověk právě teď. Jen letmé míjení toho, co mohlo být hezkým prožitkem. Pokračování spěchu i ve volném čase.

Já chodím krajinou pěšky a mám radost třeba z veverky na kmeni stromu, ze skřivánka třepetajícího se mi nad hlavou, ze vzácného motýla, záplavy vlčích máků u trati, z leknínů v tůni. Radost z ptačího zpěvu, z vůně lesa. Ale třeba taky z nabílené kapličky na návsi, upravené lesní studánky nebo nově vysázené budoucí aleje. Stačí se jen dobře dívat. Moje cesty nejsou jen přemísťování se na jiné místo.

P1020751.jpg
P8240078.jpg
veverka.jpg
P1070933.jpg

Pro koho jsou určeny moje stránky? Určitě ne pro cyklisty, jaké znám především ze své dlouholeté šumavské zkušenosti, kde je tento typ bohužel velmi četný. Tedy pro takové, kteří v přiléhavých pestrobarevných oblečcích jedou z místa A do místa B, zajímají se jen o to, jestli v místě B „bude aspoň něco vidět“, během jízdy na sebe halasně pokřikují, jakouže jedou rychlostí, vyplaší všechno živé a ani si nevšimnou velkého jezírka, které právě míjejí. U každého rozcestníku sesednou, shoufují se a dlouze debatují o dalším směru, zpravidla bez mapy. Pouštějí se vědomě přes zákaz na turistické cesty, které pro ně nejsou určené, a pak nadávají, že musí kolo terénem přenášet.

Trasy popsané na mých stránkách ale nejsou míněny ani pro slušné cyklisty. Primárně to vyplývá z mého pojetí poznávání krajiny, navíc je většina tras vedena po cestách pro cyklisty nevhodných. Pokud některá z tras bude kopírovat cyklostezku (celá nebo alespoň její převážná část), uvedu to u ní, jinak ale prosím případné čtenáře, aby po nich na kole nejezdili. Ničili by tím krásnou přírodu a sobě by mnohde připravili neradostné chvíle. S využitím zelených turistických map Klubu českých turistů, na nichž jsou vyznačeny i cyklostezky, si mohou v dané oblasti naplánovat vlastní výlet.

Moje stránky určitě nejsou určeny pro výletníky, kteří dojedou autem na parkoviště, pak ujdou půl kilometru k turisticky exponovanému místu, půl kilometru zpět a jedou dál. A zcela jistě ne pro lidi, kteří by nikdy nepochopili, proč by se měli o víkendu harcovat hodinu vlakem někam do lesů, když přece můžou strávit několik hodin v nákupním centru, naložit si plný vozík zbožím „v akci“, dětem dopřát „sváteční“ oběd ve fastfoodu nebo si posedět u kávy v prostředí, kde z každého obchodu řve jiná hudba, z každé parfumerie se line jiný zápach, do toho vříská unavené batole, houká dětský vláček a píská bezpečnostní systém z kteréhosi obchodu.

Asi ne ani pro skutečné turisty, zdatnější než já, kteří mají českou krajinu dávno prochozenou. Ale třeba tuto skupinu můj pohled na přírodu osloví.

Snad tedy pro „obyčejné lidi“, kteří také chtějí občas uniknout z uspěchané, konzumní společnosti, vzít si na záda batoh se svačinou, těšit se z hezké přírody a třeba ji i poznávat detailněji. Snad jim tyto stránky mohou být inspirací. Třeba se v někom probudí chuť vědět, co že to kolem něj kvete, lítá, zpívá ... A když ne – tak aspoň moji kamarádi budou vědět, co dělám.

Iva Holá, srpen 2014

 
© toulkykrajinou.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma, reklama PC fórum