Navigace: Toulky krajinou Šumavy a Pošumaví > Šumava > Šumavské lesy a kůrovec > Biomonitoring - zmlazení, přirozená obnova

Biomonitoring - zmlazení, přirozená obnova

Zdroj: Pavel Hubený, Pavla Čížková: Šumavské lesy pod lupou. Co jste nevěděli o šumavských lesích: v podrobném monitoringu za léta 2009 - 2014 (rok vydání 2016).

Kurzívou jsou psány moje komentáře.

Les nejsou jen vzrostlé stromy, ale i jejich potomci, přirozená obnova. Pokud mají stromy v jednom roce dostatek vláhy, světla a tepla, může v dalším roce dojít k tzv. semennému roku. Stromy vyprodukují velké množství semen a z nich vyklíčí malé stromky, které jsou hlavně v raných fázích svého vývoje velice citlivé na nepřízeň prostředí – může je zabít i relativně krátkodobé sucho nebo naopak zamokření, nedostatek i nadbytek světla, příliš vysoké nebo nízké teploty.

Proto se v přirozených lesích pod klenbou úrovňových stromů často vyskytují různě velké stromky pocházející z několika semenných roků – zmlazení. Početnost mladých stromků bývá vysoká, ale většina jich uhyne dříve, než se změní ve stromy.

V rámci biomonitoringu

  • Považovali za zmlazení stromy o výšce nejméně 10 cm, tloušťka kmene ve výšce 1,3 m nad zemí nepřesahuje 7 cm.
  • Pod pojmem zmlazení chápou v biomonitoringu jak přirozeně se obnovující dřeviny, tak stromky člověkem vysázené. Pokud to bylo možné, snažili se přirozenou obnovu a vysázenou rozlišit, ale často způsob vzniku obnovy už nedokázali určit.

Početnost zmlazení a druhové složení obnovy

  • Početnost přirozené obnovy od stovek do desetitisíců malých stromků na hektar, průměrně 6000 na hektar (na stejné ploše bývají jen stovky vzrostlých stromů). Minimální počet byl 20 ks/ha.
  • Pokud se zalesňuje paseka uměle, vysazuje se 3000 – 4000 stromků na hektar. Ztráty při umělé výsadbě bývají kolem 19 %.
  • Umělé výsadby jen minimálně ovlivňují tvář lesa, nejsou schopny zvrátit trend nastolený přirozenou obnovou, tedy zachování dominantního zastoupení smrku v budoucích lesích.
  • Za existenci národního parku byly vysazovány buky, jedle, javory kleny i do porostů, v nichž nejsou historickými průzkumy vůbec doloženy – pokusy obohatit druhovou skladbu byly možná jen vyhazováním peněz.
  • V přirozené obnově dominuje smrk (79 %), tento jeho podíl je podobný jeho podílu ve stromovém patře včetně souší. Malý podíl má buk, jeřáb ptačí, bříza, javor klen, jedle a borovice blatka, ostatní dřeviny pod 0,5%.
  • Věk zmlazení se pohybuje v rozmezí 1 – 60 let.
  • Lesy ponechané samovolnému vývoji tedy vykazují schopnost přirozeně se obnovovat. Na většině ploch je hustota obnovy z hlediska požadavků lesního zákona dostatečná, ale i tam, kde je řidší, je dostatečná z hlediska přírodního vývoje lesa. Rozpad horských smrčin, způsobený vichřicemi a kůrovcem povede k tomu, že „lesy se dočasně změní v mozaiku mladých porostů a bezlesí … prostorová členitost budoucího lesa, tedy někde hustého, jinde mezernatého …“

Moje poznámky:

  • Na plochách, kde vzrostlé stromy uschly zničeny kůrovcem a rostou nové smrčky, skutečně je nápadná prostorová členitost – někde jsou skupinky několika smrčků pohromadě, pak dlouho nic, tu a tam nějaký smrček, zase skupinka … Až vyrostou do výše, kdy bude připadat v úvahu jejich vyvrácení vichřicí – nebude to zapojený les. Než začnou tyto smrky plodit a pod nimi případně vznikat další zmlazení, potrvá desítky let. Nebude tedy takovýto řídký les nestejnoměrné hustoty podobně (nebo ještě víc) rizikový z hlediska polomu (a následného napadení kůrovcem) jako vytváření okrajových porostních stěn typické pro nesprávné lesní hospodaření?
  • Už z toho, že věk zmlazení se pohybuje v rozmezí 1 – 60 let, je zřejmé, že v rámci tohoto biomonitoringu zdaleka nejde jen o stromky, které vyrostly za podmínek nastolených poté, co bylo celé stromové patro najednou zničeno kůrovcem.

Výška a věk obnovy

  • nejvyšší zastoupení má zmlazení ve výškové třídě 10 cm až 50 cm (67 % veškerých mladých stromků)
  • V rozmezí výšky 0,5 m až 2 m je to 27 %, 6 % je obnova vyšší než 2 m. Terminál stromků vyšších než 2 m už odrůstá vlivu jelení zvěře a vyhlídky na přežití těchto stromků (tj. 6 %) jsou velmi dobré.
  • Těch 6 % stromků představuje průměrnou hustotu 380 stromků na hektar, Hustota hlavního stromového patra v lese bývá 689 stromů na hektar, těchto 6 % nadějných stromků tedy odpovídá 55 % hustoty hlavního stromového patra.
  • ze starších fotografií a záznamů je zřejmé, že v období vzniku národního parku bylo zmlazení mnohem méně zjevné a výrazně nižší. Zdá se tedy, že přirozená obnova přichází v jakýchsi vlnách – náhle vzroste její početnost, aby se po vytvoření husté podrostní etáže zmlazování opět zbrzdilo.
  • věk zmlazení odhadovali podle výšky stromků a jejich přírůstových přeslenů
  • zjistili, že smrčky o výšce 11 – 20 cm mají průměrný věk kolem 10 let (extrémy: 7 let – 24 let), o výšce 41 – 50 cm průměrný věk kolem 17 let (extrémy: 13 let – 60 let).
  • Samo zmlazení v sobě obsahuje principy věkové rozrůzněnosti a je připraveno vytvořit věkově rozmanitý les budoucnosti, v němž věkový rozdíl mezi nejmladším a nejstarším bude 60 let.

Moje poznámky:

  • Jestliže přirozená obnova přichází ve vlnách, ať už ji ovlivňují jakékoli další faktory … tím hlavním faktorem je ale nepochybně vytvoření semen. A ty z uschlých smrků už nikdy nespadnou. Věk, kdy smrk ztepilý začíná plodit, bývá cca 60 let, podle některých zdrojů 30 – 50 let, na extrémních horských stanovištích i dříve.
  • K věkové rozrůzněnosti – totéž, co jsem psala v odstavci „Věk stromů“: v zeleném lese se přirozené zmlazení vyvíjí diferencovaně, semenáčky z různých semenných roků pod korunami stromového patra dostávají šanci postupně a nerovnoměrně (přísun živin, světla). Když se nechá uschnout stromové patro v celém porostu nejednou, všechny semenáčky současně dostanou stejnou šanci a porostou víceméně stejnoměrně.

Prostředí a jeho vliv na zmlazení

  • vliv nadmořské výšky na obnovu ve výškách do 1200 m n.m. jen malý, nad tuto výšku dochází k určitému zlomu - početnost zřetelněji klesá, zejména na hřbetech a jinak exponovaných lokalitách
  • vliv sklonu svahu - početnost obnovy zřetelně roste se sklonem svahu, nejpočetnější je ve spodních částech svahu, nejmenší na vrcholcích
  • vliv expozice svahu – u svahů s větším úhlem než 7 ° je nejvyšší hustota zmlazení na SZ a JV svazích
  • vliv managementu – porovnávali 3 kategorie lesních ploch
    • plochy, na nichž nejsou žádné viditelné zbytky po těžbě, tj. přírodě nejbližší
    • plochy, v nichž bylo těženo, ale byla ponechána alespoň část těženého dřeva, tzn. v různé míře prosvětlené lesy nebo lesy poznamenané těžbou
    • plochy, kde bylo těženo a vytěžené dřevo odvezeno, tzn. také v různé míře prosvětlené lesy nebo paseky po těžbě
  • nejvíce obnovy se nachází v té druhé kategorii, tzn. tam, kde lesy byly poznamenány těžbou, ale část dřeva ponechána k zetlení – světlo i přítomnost mrtvého dřeva je pro zmlazení důležité. V této kategorii také našli plochu s druhou největší obnovou zmlazení vůbec.
  • dále v počtu obnovy následuje 3. kategorie (paseky, a lesy, kde vytěžené dřevo bylo odvezeno), zde hraje velkou roli světlo. Nejméně obnovy pak v 1. kategorii, tedy té přírodě nejbližší (ale jsou v tom započítány jak pralesní části, tak např. rašeliniště nebo opuštěné lesem zarůstající louky, což samozřejmě má vliv - zamokření, konkurence trav)

Moje poznámky:

  • Početnost obnovy klesá v nadmořské výšce nad 1200 m, na hřbetech a jinak exponovaných lokalitách … to jsou ovšem přesně ty oblasti, které byly schválně ponechány „osudu“. Např. Mokrůvky, Špičník, Blatný vrch (1350 – 1370 m n.m.), oblast kolem Poledníku (1315 m n.m.), Černá hora nad pramenem Vltavy (1315 m n.m)., oblast Trojmezí, Plechý (až 1378 m n.m.).
  • Lesy poznamenané těžbou, ale dřevo nechané k zetlení - znamená největší přirozenou obnovu. Ano, a to je právě to, co považuji za správné já a co se již v minulosti několik let v I. zónách NP Šumava provádělo. V případě potřeby (napadení kůrovcem, polom) poškozené stromy pokácet, aby nevzniklo kůrovcové ohnisko a nebezpečí dalšího nekontrolovatelného šíření lýkožrouta. Napadené dřevo odkornit kvůli zamezení vývoje larev a nechat ležet k zetlení a využití přírodou pro přirozenou obnovu (a bez hospodářského zisku).

 

 
© toulkykrajinou.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma, reklama PC fórum