Navigace: Toulky krajinou Šumavy a Pošumaví > Šumava > Šumavské lesy a kůrovec > Národní park Šumava - co je dobré vědět na úvod

Národní park Šumava - co je dobré vědět na úvod

Národní park (NP) a Chráněná krajinná oblast (CHKO) Šumava

Chráněná krajinná oblast Šumava byla vyhlášena v r. 1963, v r. 1991 byl z velké části jejího území zřízen Národní park Šumava.​ Současná CHKO Šumava (např. Železnorudsko, Boubínsko, část Borovoladska aj.) lemuje území národního parku. Hranice NP i hranice CHKO Šumava lze snadno vykreslit na mapy.cz

Národní park Šumava leží na území 22 obcí – některé sem zasahují svým katastrem jen okrajově, řada obcí je však soustředěna přímo uvnitř území NP Šumava. To je v České republice unikát – je to jediný národní park, v němž se překrývá souvislá zástavba obydlených obcí a území národního parku a to je zdrojem různých problémů, které v jiných NP nenastávají.

Od roku 1991, kdy byl vyhlášen Národní park Šumava, se vystřídalo 10 ředitelů NP Šumava a 17 ministrů životního prostředí z různých politických stran. To s sebou opakovaně přináší změny v koncepci péče o přírodu v NP Šumava.

Národní park Šumava  (webové stránky mají od ledna 2020 zcela novou podobu a obsah)

Přehled ministrů životního prostředí ČR

Přehled ředitelů národního parku Šumava

Hospodaření s lesy

Většina lesů na území Národního parku Šumava je ve vlastnictví státu a spravuje je Správa NP a CHKO Šumava. Asi 12 % lesů na území NP je ve vlastnictví obcí  - město Kašperské Hory (lesy v okolí Churáňova, Horské Kvildy, Zhůří, Povydří) a město Volary.

Jinak je tomu s vlastnictvím lesů na území CHKO Šumava – zde v lesích hospodaří podnik Lesy České republiky, obce, minoritní soukromí majitelé, v JV části hospodaří Vojenské lesy a statky. 

Část zalesněného území NP je v současné době ponechána přirozenému vývoji v tom smyslu, že se nezasahuje proti přemnoženým hmyzím škůdcům, neodstraňují se polomy, nevysazují se stromky - nicméně střílejí se přemnožení jeleni, kteří mladé stromky okusují ("bezzásahovost"?), v druhé části lesů se lesnicky hospodaří s ohledem na legislativu týkající se národních parků.

Jak NP Šumava, tak i CHKO Šumava mají společnou Správu – ta je příspěvkovou organizací. To znamená, že na ni jen zčásti přispívá státní rozpočet, Správa NP a CHKO si musí na provoz a na platy zaměstnanců vydělávat. Hlavním zdrojem příjmů Správy NP a CHKO Šumava je prodej dříví z lesů, na nichž hospodaří (minoritní příjmy viz e-shop na webových stránkách NP a příjmy z několika ubytoven). Hospodaření NP viz Výroční zprávy.

Jakožto státní organizace musí Správa NP Šumava v lesích hospodařit formou výběrových řízení a minitendrů, což má negativní vliv na zaměstnanost místních obyvatel - dříve prováděly lesní práce (těžba a přibližování dřeva, vysazování a ochrana stromků) místní pracovní síly, nyní zaměstnanci externích firem vybraných na základě nejnižší ceny.

Zonace a bezzásahovost v lesích

Území NP Šumava bylo doposud rozčleněno do 3 zón – zjednodušeně: I. zóna zahrnuje přírodně nejcennější části národního parku, III. zóna osídlené celky, II. zóna všechno mezi tím. Většina území NP byla II. zónou. Do I. zón NP je zakázán přístup mimo značené cesty (pokud jimi vůbec vedou).

Od vzniku NP Šumava v r. 1991 byly postupně schváleny 2 návrhy zonace (až do 1.3.2020 platila zonace z r. 1999, která zahrnovala 135 rozdrobených ploch), 13 připravených návrhů zonace se buď ani nedostalo k projednání nadřízenými orgány, nebo nebylo schváleno. 

V protikladu k systému schválené zonace byla v r. 2007, kdy byla Šumava silně postižena orkánem Kyrill, který způsobil silné polomy, značná část území NP Šumava prohlášena za bezzásahovou, a to bez ohledu na zařazení do I. nebo II. zóny, bez ohledu na minulost a stav konkrétních lesů.

Vzhledem k následnému přemnožení kůrovce z nezpracovaných polomů následně uschlo stromové patro těchto „bezzásahových“ lesů, bez ohledu na to, zda šlo o přírodně nejcennější I. zóny nebo o širší „bezzásahovou“ oblast lesů vymezenou bez odborných podkladů. Odtud se kůrovec rozšířil i do lesů, v nich se zasahovat smělo – a ty byly kvůli zasažení vykáceny, takže vznikly zbytečné holiny.

13. 2. 2020 ministr životního prostředí podepsal vyhlášku o nové verzi zonace s platností od 1.3.2020 (aniž by byly zohledněny zásadní připomínky Plzeňského a Jihočeského kraje). Nový systém zonace počítá se 4 zónami z hlediska managementu prostředí a zasahování do přírodních procesů, přístup pěších turistů má být místo zonace řešen vyhlášením klidových území (která budou asi z převážné části kopírovat dosavadní I. zóny). Tak to určila novela zákona z r. 2017.

Národní park Šumava nemá v současné době platný Plán péče (podle nového termínu Zásady péče), tj. odborný a koncepční dokument, který stanoví postup a způsob naplňování dlouhodobých cílů ochrany NP a je podkladem pro další typy interních dokumentů – platnost dřívějšího skončila v r. 2013, další Plán péče byl schválen na roky 2014 – 2017, ale v r. 2015 byl zrušen z rozhodnutí soudu. Další už se zřejmě nepřipravoval z ohledu na blízkou platnost novely zákona, přípravu nové zonace a zamýšlenou náhradu Plánu péče budoucím dokumentem Zásady péče. 

Postavení "ekologických organizací" podle zákona

Podle § 70 zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů:

"odst. 2. Občanské sdružení nebo jeho organizační jednotka, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny (dále jen "občanské sdružení"), je oprávněno, pokud má právní subjektivitu, požadovat u příslušných orgánů státní správy, aby bylo předem informováno o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny ... Tato žádost je platná jeden rok ode dne jejího podání, lze ji podávat opakovaně ..."

"odst. 3. Občanské sdružení je oprávněno za podmínek a v případech podle odstavce 2 účastnit se řízení podle tohoto zákona, pokud oznámí svou účast písemně do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem zahájení řízení oznámeno; v tomto případě má postavení účastníka řízení ..."

Takže když se "ekologická organizace" rozhodne například, že bude blokovat výstavbu čističky odpadních vod v obci na území NP Šumava, tak ji prostě bude blokovat. 

Zákon o ochraně přírody a krajiny

Vyhláška o vymezení zón NP Šumava - platnost od 1.3.2020

 

 
© toulkykrajinou.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma, reklama PC fórum