Závěr

Závěr nechť si udělá každý sám.

Ještě jedna citace z knížky P. Hubeného a P. Čížkové: "Šumavské lesy pod lupou" o biomonitoringu bezzásahových území" vydané v roce 2016:

"Pokud by se vrátila situace, která v horských smrčinách na Šumavě byla v 18. a 19. století, tak můžeme během poměrně krátké doby několika desetiletí očekávat, že přijdou další vichřice případně gradace lýkožrouta, při kterých budou odumírat pouze menší skupinky stromů. K tomu, aby došlo opět k rozsáhlejší vlně odumírání, by se musel les delší dobu vyvíjet bez narušení."    ... inu, mně to připadá spíš jen jako věštění

Můj názor je:

  • S územím, kde bylo předešlými vedeními Národního parku Šumava schválně ponecháno k odumření (uschnutí) stromové patro, což je 24 % Národního parku Šumava, se už nedá dělat nic než monitorovat případný vývoj. Leda dosazovat smrčky na místa, kde ke zmlazení nedochází, pokud by to bylo povoleno.
  • Nepochybuji o tom, že již existující smrčky v těchto místech (alespoň část jich) porostou dál. Většina jich bude stejného věku, stejné výšky, protože ve stejné chvíli dostala po odumření stromového patra stejné podmínky.
  • Až tyto smrčky po několika desetiletích začnou plodit, budou mít jejich semenáčky mnoho překážek - ztíženou možnost zachycení na hladkých tlejících kmenech bez ochrany vlhkého mechu, extrémně vysokou konkurenci borůvčí, trav a kapradin, příliš světlé a suché prostředí. To bude bránit vytvoření zapojeného, přirozeně patrovitého lesa s přirozeným zmlazením. 
  • Nerovnoměrné rozmístění rostoucích smrčků a jejich stejnověkost se stane rizikem ve chvíli, kdy dorostou do výše, kde bude jejich vyvrácení ohrožovat vítr.
  • Vývoj počasí v posledních letech očividně směřuje k teplým a suchým rokům, které škodí růstu smrčků a naopak nahrává vývoji kůrovce, tedy lýkožrouta smrkového.
  • V posledních letech dochází stále častěji k nenadálým vichřicím a polomům.
  • Vliv na vodní režim krajiny ani na další přírodní procesy (zvýšenou produkci oxidu uhličitého aj.) si posoudit netroufám. Bohužel jsem nenašla jiné dostupné informace než nějaké srovnání odtoku vody z uschlých lesů a z vykácených holin - to je úplně zbytečné, holiny jsou samozřejmě špatně.
  • Pokud jde o lesy s dosud živým stromovým patrem, ty nejcennější, dosud víceméně přirozené (ať už se jmenují I. zóna, přírodní zóna, zóna přírodě blízká nebo jakkoliv jinak) - za nejrozumnější bych považovala: kontrolovat případné polomy a napadení kůrovcem. Jednotlivé rizikové stromy pokácet, pokud jsou již napadené tak odkornit - a nechat ležet k zetlení a opětovnému využití pro další přírodní proces a budoucí les. Nedopustit gradaci kůrovce ani v rámci těchto lesů ani mimo ně. Nedopustit ani vytváření holin ani uschnutí celé plochy lesa.
 
© toulkykrajinou.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma, reklama PC fórum