13. února 2020 podepsal ministr životního prostředí vyhlášku o novém vymezení zón Národního parku Šumava, která platí od 1. března 2020.
Principy nové zonace
Principy nové zonace jsou stanoveny novelou zákona o ochraně přírody a krajiny z r. 2017 (zákon 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 18 a § 18a):
Místo dosavadní zonace (I. II. a III. zóna) jsou nově vymezeny 4 zóny:
- zóna přírodní se vymezí na ucelených plochách, kde převažují přirozené ekosystémy, s cílem je zachovat a umožnit v nich nerušený průběh přírodních procesů
- zóna přírodě blízká se vymezí na plochách, kde převažují člověkem částečně pozměněné ekosystémy, s cílem dosažení stavu odpovídajícího přirozeným ekosystémům
- zóna soustředěné péče o přírodu se vymezí na plochách, kde převažují člověkem významně pozměněné ekosystémy, s cílem zachování nebo postupného zlepšování stavu ekosystémů, významných z hlediska biologické rozmanitosti, jejichž existence je podmíněna trvalou činností člověka nebo obnovy přírodě blízkých ekosystémů
- zóna kulturní krajiny se vymezí na zastavěných plochách a zastavitelných územích obcí určených k jejich udržitelnému rozvoji a na plochách, kde převažují člověkem pozměněné ekosystémy určené k trvalému využívání člověkem
Režim jednotlivých zón viz § 18a zákona.
Zjednodušeně řečeno: (zdroje: § 18a zákona a článek P. Hubeného v časopise Šumava, jaro 2019):
Zóna přírodní:
- v zóně přírodní se smí pouze hasit požáry, regulovat počet spárkaté zvěře, likvidovat geograficky nepůvodní druhy organismů
- smí se také provádět monitoring a smí se provádět zásahy za účelem ochrany populací zvláště chráněných druhů rostlin nebo živočichů
- smí se provádět zásahy typu úprava cest, ochrana návštěvníků na cestách apod.
V NP Šumava ji vymezili tam, kde je prý možné zcela uvolnit ruku přirozeným procesům. Má to být v podstatě téměř stejné území, jaké bylo ponecháno přírodním procesům dosud a zaujímá cca 27,7 % rozlohy NP.
Zóna přírodě blízká:
- lze provádět pouze opatření k podpoře přirozené ekologické stability anebo přirozené biologické rozmanitosti ekosystémů, revitalizačních opatření a opatření na ochranu lesa
V NP Šumava do ní zařadili převážně lesní ekosystémy, o kterých jsou přesvědčeni, že mohou být v relativně krátké době převedeny do režimu zóny přírodní, tzn. mohou se za krátký čas stát "divočinou". Přírodní procesy v nich už teď hrají hlavní roli, budou je jen mírně korigovat, případně činit opatření proti šíření lýkožrouta do okolních lesů.
Nicméně v důvodové zprávě k vyhlášce je to přesně uvedeno takto: "V lesích jsou plánovány úmyslné zásahy zaměřené zejména na smrkové porosty ve věku do 80 let; tyto porosty, jsou-li uniformní, se převážně jedním či dvěma zásahy diferencují tak, aby se minimalizovalo riziko velkoplošného rozpadu a zvýšila se jejich diverzita a stabilita. Les se uměle neobnovuje. V nerizikových a cílových typech porostů se zásahy neprovádějí."
Zaujímá 24,5 % rozlohy NP.
Zóna soustředěné péče:
Jsou v ní zahrnuty lesní nebo zemědělské pozemky, ve kterých budou v následujících desetiletích o přírodu pečovat. Soustředí se na zachování chráněných či ohrožených druhů a evropsky významných biotopů. Do této zóny také přesunuli bývalé "enklávy", tj. různé louky s výskytem chráněných rostlin. Zaujímá 46,6 % rozlohy NP.
Zóna kulturní:
Zaujímá jen 1,2 % rozlohy NP a mají to být sídla, která vytvářejí prostorově propojitelný celek, zastavěná území a pozemky určené k zastavění územními plány.
Průběh schvalování nové zonace
První návrh zonace představila Správa NP Šumava obcím v lednu 2019 a zřejmě se strhl značný poprask, mimo jiné s ohledem na to, že po Šumavě jsou rozesety různé samoty a polosamoty, které nebyly zařazeny do zóny kulturní, nebylo také jasné, jak se bude smět zemědělsky hospodařit v zónách soustředěné péče atd. V dalších měsících následovalo vysvětlování, diskuse, změny a kompromisy, až nakonec v červnu 2019 byl upravený návrh předložen Radě Národního parku Šumava ke schválení a prošel (29 členů Rady bylo pro, 4 byli proti a 8 se zdrželo hlasování).
Podrobná mapa zonace je na webových stránkách NP Šumava. Schválené zóny tak, jak je vymezí vyhláška (a mapa je součástí vyhlášky), mají platit beze změny 15 let.
Rada Národního parku Šumava je konzultační orgán Správy NP. Po různých vědeckých radách a stínových radách za minulých vedení NP dnes pracuje ve složení: po 1 zástupci z každé z 22 obcí na území NP, po 1 zástupci z Jihočeského a Plzeňského kraje, zástupce Horské služby a 21 jmenovaných členů různého zaměření (soukromí zemědělci, zástupci některých vysokých škol a odborných společností, zástupce Krkonošského národního parku, hospodářských komor obou krajů, Agentury ochrany přírody a krajiny, Klubu českých turistů aj.). Seznam členů viz 2 listy xls tabulky na uvedeném odkazu.
Vyhláška o nové zonaci byla po těchto dohodách upravena a v říjnu 2019 předložena ministerstvem životního prostředí k mezirezortním připomínkám (různé státní orgány, jiná ministerstva, kraje atd.). Většina vznesených připomínek byla poté uspokojivě vypořádána, nikoli však zásadní přípomínky obou krajů, na jejichž území NP Šumava leží. Vše k tomu (text vyhlášky, důvodová zpráva, připomínky a jejich vypořádání) viz VeKLEP , verze materiálu 22.1.2020.
Doplňuji aktuální odkaz na již platnou vyhlášku (od 1.3.2020): Vyhláška o vymezení zón NP Šumava
Jen velmi stručně - Jihočeský kraj měl celou řadu připomínek, podstatou je hlavně obava z šíření kůrovce, fakt, že v době schválení zákona se nevědělo, že bude celorepubliková kůrovcová kalamita, s tím související obavy z toho, že takto schválená zonace má platit beze změny 15 let (což právě ukládá zákon) aj. Oba kraje, Plzeňský i Jihočeský, však mají společnou jednu zásadní připomínku. A tou je toto (opět zjednodušeně): Dokumentem, který rozpracuje podrobně management jednotlivých zón, mají být podle novely zákona Zásady péče, z nich pak mají vycházet různé další interní dokumenty a plány, Zásady péče budou podkladem pro předvídatelné rozhodování Správy NP. Zákon počítá s tím, že Zásady péče ještě nebudou vytvořeny ve stejnou chvíli, kdy je území NP teprve rozděleno do nových typů zón. Proto přechodná ustanovení zákona praví, že do doby, než bude tento dokument vytvořen, platí dosavadní Plán péče (což byl vlastně tentýž dokument v rámci staré zonace). A zde je zádrhel - zákon rozhodně nepočítal s tím, že by některý z národních parků Plán péče vůbec neměl. A jak jsem upozornila již v úvodní kapitole, NP Šumava již několik let platný Plán péče nemá - ten poslední byl zrušen soudem v r. 2015. Takže situace je, že území NP je rozděleno do nejmenších podrobností katastrální mapy do jednotlivých zón, ale nikde není závazně řečeno, jak se v nich bude doopravdy postupovat. Při schvalování v Radě NP byl prý k dispozici aspoň hrubý návrh, nicméně na tvorbě Zásad péče se teprve pracuje.
Můj názor: vymezit zonaci v národních parcích neměnně na 15 let byl asi dobrý úmysl, ale v případě NP Šumava je způsob provedení poněkud ukvapený.
Klidová území - pohyb osob v NP
Zatímco dosud byl pohyb osob v jednotlivých zónách NP omezen zonací (do I. zón byl přístup povolen pouze po vyznačených turistických cestách, pokud jimi procházejí), podle nové legislativy se zonace již vstupu do území týkat nebude. Vstup osob budou místo toho řešit klidová území. Zjednodušeně - zhruba tam, kde byl dosud omezen vstup kvůli zařazení do I. zóny, bude nově omezen kvůli zařazení do klidového území. Jen se bude úředně používat jiný pojem. Rozsah zůstane přibližně stejný, s rušením turistických cest se nepočítá. Patrně jen někde přibudou určitá časová omezení kvůli hnízdění tetřevů, tetřívků a sokolů, ale nebude to asi nic výrazně omezujícího tam, kde byli dosud turisté zvyklí chodit.
Rozsah klidových území dosud schválený není, nicméně v diskusi s obcemi na území NP v tomto zřejmě problém není.