Navigace: Toulky krajinou Šumavy a Pošumaví > Šumava > Šumavské lesy a kůrovec

Šumavské lesy a kůrovec

Úvod

Na těchto stránkách se snažím podat pokud možno objektivní pohled na příčiny, které vedly k uschnutí stromového patra velké plochy lesů v Národním parku Šumava a na možnou obnovu těchto lesů. Od vzniku národního parku v r. 1991 a především pak po orkánu Kyrill v r. 2007 bylo ponecháno bezzásahovému režimu 24 % území národního parku s představou, že si příroda poradí sama s kůrovcem i s obnovou lesů.

Mohlo by se zdát, že toto téma již není aktuální - ale aktuálním se snadno může znovu stát vzhledem k tomu, že a) od 1. 3. 2020 platí v Národním parku Šumava nové, složitější principy zonace, b) v lesích větší části České republiky probíhá v současné době nezpochybnitelná gradace kůrovce, tj. lýkožrouta smrkového.

Počet zničených stromů v letech 1991 – 2013 na území ve správě NP Šumava:

  • byly zpracovány více než 2 milióny kůrovcem napadených stromů a 2,4 milióny větrem vyvrácených stromů
  • bez zásahu, tj. k odumření bylo ponecháno 2,2 miliónů kůrovcem napadených stromů

V Národním parku Šumava se od jeho založení v r. 1991 neustále střídají koncepce péče o lesy, v závislosti na politice, ministrech životního prostředí a ředitelích Národního parku Šumava. Během let byly ve sdělovacích prostředcích zveřejňovány texty různých zastánců bezzásahovosti a jejich odpůrců, které mohou přivádět laickou veřejnost k zavádějícím úvahám.

Některé mylné představy

  • Někdy se uvádí, že u většiny lesů ponechaných bezzásahovému režimu jde o přímé potomky původních šumavských pralesů. Někdy se naopak uvádí, že v těchto lesích po řadu staletí zasahoval a lesy přeměňoval člověk. Nic z toho není pravda.
  • Někdy se uvádí, že principu bezzásahovosti byly nechány napospas pouze lesy vymezených, přírodě nejbližších I. zón národního parku. Není to pravda. Uvnitř národního parku bylo při gradaci lýkožrouta po polomech v roce 2007 ponecháno bez zásahu rozlehlé území bez ohledu na minulost a stav konkrétních lesů.
  • Někdy se uvádí, že všechny mladé stromky, které rostou pod suchými stromy v bezzásahovém území, vyrostly samovolně jako přirozená obnova. Není to pravda. Přinejmenším v Modravském "bezzásahovém" území v širším okolí Březníku bylo v letech 1994 - 2002 vysázeno téměř 990 tisíc sazenic stromků.
  • Někdy vzniká dojem, jako by v přístupu ke kůrovci v lese byly jen 2 možné varianty - vykácet holiny anebo nechat přírodu, aby si poradila sama. Není to pravda.
  • Zastánci bezzásahovosti postupně tvrdili, že samovolně vyrostou lesy smíšené, nikoli pouze smrkové náchylné vůči polomům a napadení kůrovcem. Že staré smrčiny, chráněné v I. zónách národního parku, se kůrovci ubrání samy. Že gradace lýkožrouta se zastaví sama. Nic z toho se nestalo.

Bude snad pravda, že na místech uschlých lesů, ponechaných samovolnému vývoji, vyrostou nové pralesy? 

Technická poznámka

Velká část textu v dále uvedených podkapitolách je psána formou výpisků z literatury a doplňována mými komentáři, přičemž zpravidla uvádím zdroj, ze kterého jsem čerpala. Hlavním zdrojem mi byla knížka současného ředitele Národního parku Šumava, Pavla Hubeného, která shrnuje konkrétní výsledky biomonitoringu šumavských lesů. Pana ředitele určitě nelze podezírat z toho, že by nepřál bezzásahovosti, ale zato mi připadá objektivní.

Pokud v některých podkapitolách zdroj uveden není, protože jsem čerpala z více zdrojů, pak v každém případě platí, že zdrojem NEJSOU neodborné články z běžných sdělovacích prostředků, zdrojem NEJSOU jednostranně zaměřené texty extrémních zastánců bezzásahovosti ani jednostranně zaměřené texty jejich podobně extrémních oponentů. Zdůrazňuji také, že se vůbec nezabývám ekonomickou stránkou věci (kolik dřeva z polomů by bývalo mohlo být vytěženo, kolik se vykácelo za toho či onoho ředitele národního parku apod.)

Jednotlivé podkapitoly doporučuji číst v pořadí, jak jdou za sebou.

 
© toulkykrajinou.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma, reklama PC fórum