Navigace: Toulky krajinou Šumavy a Pošumaví > Šumava > Šumavské lesy a kůrovec > Dodatek - kůrovec v NPR Boubínský prales

Dodatek - kůrovec v NPR Boubínský prales

Dodatek - kůrovec v NPR Boubínský prales

Na závěr ještě poměrně aktuální odskok mimo území národního parku, do Chráněné krajinné oblasti Šumava. K posledním mála zbytkům původních šumavských pralesů náleží Boubínský prales, který leží na Bazumském hřebeni nedaleko pod vrcholem hory Boubín. Na doporučení schwarzenberského nadlesního Josefa Johna bylo v roce 1858 rozhodnutím knížete Jana Adolfa ze Schwarzebergu vyňato z normálního lesního hospodaření 144 ha lesa jakožto skutečný původní prales. Po vichřici v roce 1870 byla velká část tohoto území zasažena polomem, nedotčená plocha zůstala pouze o rozloze 47 ha. V roce 1933 byla vyhlášena státní rezervace, v roce 1950 bylo kolem tohoto vlastního pralesa vytyčeno ochranné pásmo, v roce 1958 ještě dále zvětšeno. V roce 2009 byla vyhlášena národní přírodní rezervace zahrnující i to ochranné pásmo. Na mapě KČT z roku 2009 je rozhodně vlastní rezervace ještě mnohem menší.

Vlastní Boubínský prales je velmi podrobně lesnicky zmapován do detailu každého jednotlivého stromu. Rostou v něm především buky a smrky, méně je zastoupena jedle, bohaté je zmlazení i bylinné patro. Toto území je bezzásahové již od doby knížete ze Schwarzenbergu (a vlastně i dávno předtím).

Už od roku 1958 rostla turistická popularita Boubínského pralesa, celé autobusy návštěvníků v rámci akce zvané "Léto pod Boubínem" hojně navštěvovaly prales přístupný tehdy volně po celé ploše. V roce 1965 byl prales oplocen kvůli ochraně mladých stromků před zvěří, v roce 1967 byla usměrněna návštěvnost zřízením prohlídkové trasy od jezírka ke "králi smrků". Tisíce návštěvníků sešlapáváním poškozovalo kořeny do té míry, že právě tento historicky známý smrk byl kvůli sešlapaným a hnilobou zničeným kořenům vyvrácen. Od roku 1975 byla vytvořena nová, velmi krátká trasa jen k ležícímu "králi smrků", pro stále stoupající návštěvnost a neukázněnost lidí musela být nakonec zrušena, neměl-li být prales roznesen na podrážkách svých "obdivovatelů". Dnes je tedy vlastní prales (stále o rozloze 47 ha) oplocený a vstup do něj je zakázán. Jde o jádro národní přírodní rezervace, jejíž celková rozloha (především včetně toho bývalého ochranného pásma) je cca 700 ha.

V listopadu 2019 podaly Lesy ČR, které na tomto území hospodaří, žádost o výjimku ke kácení v NPR Boubínský prales kvůli tomu, že se v ní přemnožil kůrovec a ohrožuje sousední hospodářské lesy. Poražené stromy chtěly ponechat na místě k zetlení a o kácení v samotném pralese rozhodně nežádaly, tam prostě zásahy neexistují. V národních přírodních rezervacích obecně není zakázáno kácet, ale v plánu péče každé konkrétní NPR je přesně vypsáno, jak a za jakých okolností. Pokud majitel z nějakého důvodu chce provést zásah nad rámec tohoto Plánu péče, musí dostat výjimku příslušného orgánu ochrany přírody. 

Správa NP a CHKO Šumava výjimku udělila, s přesným rozpisem podmínek - kolik stromů, jak od sebe vzdálených, kde místo pokácení oloupat kůru nastojato apod. A zdůvodnila, že v NPR Boubín byly doposud povolené zásahy v rámci asanace kůrovcem napadených stromů na základě rozhodnutí z roku 2015. Tyto zásahy však platily v době, kdy byl v této lokalitě základní stav kůrovce. A že rozhodnutí odráží současnou situaci zvýšeného výskytu kůrovce, kterou vnímají jak Lesy ČR, tak Správa NP a CHKO Šumava. 

V diskusích pod novinovými články na internetu a na sociálních sítích se hned rozproudily rozhořčené reakce lidí na rozhodnutí Správy NP a CHKO, výroky typu "takže už nebude žádný prales" apod. Veřejnost evidentně vůbec nerozlišuje skutečný Boubínský prales, tedy to oplocené jádro (47 ha), a NPR Boubínský prales (cca 700 ha), což je bývalé pouhé ochranné pásmo, jehož některé části jsou velice hezké a pralesu podobné, ale jiné naopak velice připomínají obyčejný vysázený "kulturní" les. Hnutí Duha okamžitě podalo odvolání proti rozhodnutí o schválení výjimky, a aby se to nepletlo, brzy nato podaly odvolání i Lesy ČR, které si asi představovaly trochu větší zásah. Takže když se odvolací řízení potáhne a kůrovec bude mít štěstí na teplé a suché jaro, může se velmi snadno stát, že napadne nejen hospodářské lesy, které budou muset být vykáceny, ale že napadne i to vlastní jádro, ten skutečný prales, v němž jsou stále ještě plodící geneticky původní šumavské smrky - a ty pak uschnou. Už v říjnu 2019 totiž Správa NP a CHKO Šumava informovala o tom, že gradaci lýkožrouta podlehl známý chůdový smrk na okraji Boubínského pralesa. Každý strom jednou zahyne, a jestli byl starý a třeba i oslabený houbou, je v pořádku, že ho kůrovec napadl. Co v pořádku není - to slovo gradace.

  • Mapka NPR Boubínský prales. Samotný Boubínský prales je pouze ta oblast, ohraničená naučnou stezkou (zelená přerušovaná čára, do níž směřuje šipka). Hranice celé NPR Boubínský prales je označena červeně.
  • Mapa KČT z roku 2009, kde je vidět, co bylo původně ochranným pásmem a co rezervací Boubínský prales
Boubinsky_prales.jpg
Boubin.jpg
 
© toulkykrajinou.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma, reklama PC fórum