Navigace: Toulky krajinou Šumavy a Pošumaví > Šumava > Šumavské lesy a kůrovec > Lesy ponechané samovolnému vývoji

Lesy ponechané samovolnému vývoji

Zdroj: Pavel Hubený, Pavla Čížková: Šumavské lesy pod lupou. Co jste nevěděli o šumavských lesích: v podrobném monitoringu za léta 2009 - 2014 (rok vydání 2016).

Kurzívou jsou psány moje komentáře.

Šumavské lesy na začátku 21. století

  • pralesovité zbytky rostou na cca 5 % plochy NP a CHKO Šumava (včetně např. Boubínského pralesa a některých dalších míst v CHKO)
  • na 35 % rostou vysázené smrčiny, příp. bory, vzniklé v posledních 80 letech
  • 60 % jsou lesy vzniklé z velké části přírodními procesy, člověkem v různé míře ovlivněné
    • z toho 45 % první lesy po pralese, již jednou vykácené nebo vyvrácené vichřicemi, vzniklé různými typy těžeb, dále ovlivňované toulavou sečí nebo pastvou dobytka … v nich rozptýleně jedinci z původního pralesa
    • z toho 15 % lesy vzniklé spontánním náletem na půdu dříve odlesněnou (místa zaniklých vesnic, zemědělská půda)
  • Národní park byl vyhlášen v době, kdy na lesy vrcholilo působení emisí, a okyselení půd způsobené člověkem. Od 80. let ve střední Evropě zvýšené působení lýkožrouta smrkového, průměrný věk lesů dosahoval 110 – 120 let, rostlo tedy riziko napadení.

Počet zničených stromů v letech 1991 – 2013 na území ve správě NP Šumava (48 000 ha)

  • zpracovány více než 2 milióny kůrovcem napadených stromů a 2,4 milióny větrem vyvrácených stromů
  • bez zásahu bylo ponecháno 2,2 milióny kůrovcem napadených stromůty uschly

Lesy ponechané samovolnému vývoji

„Uvnitř národního parku bylo v roce 2007 ponecháno bez zásahu člověka relativně velké území a to bez ohledu na minulost a stav konkrétních lesů“. Bezzásahové území je výsledkem 4 dosavadních kroků:

  • V roce 1990 byla vymezena 3 území, kde se nemělo hospodařit (Trojmezenský prales, Modravské slatě, Prášilské jezero).
  • ​Dále byla bezzásahovost rozšířena na území nově vyhlášené I. zóny, která dnes zaujímá 13 % území NP. Tato I. zóna byla zcela bezzásahová v letech 1995 – 1999, po r. 1999 bylo možné v I. zóně provádět protikůrovcová opatření s tím, že ale bylo v lese ponecháno veškeré dřevo k zetlení a platil zákaz zalesňování.
  • V roce 1995 byla bezzásahová plocha rozšířena v oblasti Modravských slatí, byla přidána část území ve II. zóně. Krátce poté kůrovcová kalamita způsobila odumření většiny vzrostlých smrků v této oblasti. V sousedství byla kalamita zastavena vytěžením sousedního lesa a vzniklé holiny zalesňovány (pamatuji se: Studená hora, nad Březnickou hájenkou).
  • ​​V roce 2007 poslední rozšíření bezzásahového území, po orkánu Kyrill, který v lednu 2007 zasáhl velkou část území NP. Rozsah tohoto čtvrtého bezzásahového území představuje 24 % rozlohy NP. To trvá s malými odchylkami dodnes - asi 1/10 z toho přešla z různých důvodů do zásahového režimu, buď kvůli ochraně druhů či stanovišť nebo z důvodu čerpání dotace pro nestátní subjekty (pozn.: trávy, borůvčí a kapradiny, které se rozrostly po odumření stromů, by nepochybně zahubily vzácné druhy rostlin, ad dotace - ??? mohlo jít o lesy patřící městu Kašperské Hory, dotace na řádné hospodaření v lesích?)

Konkrétněji k bezzásahovému území Modrava

  • Jak je uvedeno výše, bezzásahové území Modravské slatě bylo vyhlášeno už v r. 1990, v r. 1995 pak byla výměra bezzásahového území rozšířena o část II. zóny. Dále bylo rozšířeno znovu v letech 1996 a 1997. Od r. 1995 se v tomto území neprováděly zásahy k tlumení kůrovcové gradace.
  • Výměra tohoto „modravského bezzásahového území“ je 1 325,98 ha, z toho 478,68 ha je I. zóna a 847,30 ha je II. zóna. Viz mapka.
  • V letech 1994 – 2002 zde bylo vysázeno 989 470 sazenic, sázen byl především smrk ztepilý (745 670 ks), dále jeřáb ptačí (196 630 ks), buk lesní (25 710 ks), javor klen (19 760 ks) a břízy (1700 ks). Dále bylo při opakovaném zalesňování vyseto 18 kg semen jeřábu ptačího. Toto se dělo ve II. zóně, „v I. zóně neměla být umělá obnova vůbec použita“.

Moje poznámky:

  • tzn. „bezzásahové území“ vlastně bezzásahovým vůbec není: jen ve smyslu, že se les nechal napospas kůrovci, ale poté byly snahy území znova uměle zalesnit. Kde přesně se toto vysazování provádělo, není zřejmé – nicméně mapku I. a II. zón v bezzásahové oblasti v okolí Březníku, Mokrůvek a Špičníku přikládám (mapka je vytvořena co nejpřesněji podle citované knížky).
  • v kterém dalším "bezzásahovém území" se takto vysazovalo? "Bezzásahový" byl v té době již i Trojmezenský prales a okolí Prášilského jezera. Nic proti dosazování, ale těžko pak věřit, co je vlastně samovolná obnova.
Modrava_bezzasahove.jpg
Modrava_bezzasahove_detail.jpg
  • V r. 1998 – 1999 v této oblasti provedeno (Lesprojekt) šetření obnovy se závěrem, že běžné sledování počtu semenáčků vzbuzuje obavy o zajištění následné generace lesa v těchto extrémních lokalitách, nicméně podrobným sčítáním zjištěno překvapivé množství semenáčků, hlavně do 5 cm – ale otázka, kolik jich přežije a doroste do vyšších tříd s nadějí na základ budoucí generace
  • Zjištěno také, že počty přirozené obnovy jsou mnohem vyšší než to, co tam vysázeli. Úmrtnost uměle vysazené obnovy tehdy 14,9 %.
  • Od r. 2008 na tomtéž území nové šetření, ale nové monitorovací plochy, novou metodikou – již v rámci celkového biomonitoringu (viz dále) – ve druhové skladbě obnovy převažuje smrk (94,1 %), dále je zastoupen jeřáb ptačí (4 %), břízy (1,1 %), vrby (0,7 %) a jen několik jedinců jiných druhů dřevin

Moje poznámky:

  • tzn. bylo-li v této oblasti v r. 1999 zjištěno překvapivé množství semenáčků do 5 cm, patrně vyklíčily všechny přibližně ve stejné době – všem se totiž naskytly současně stejné životní podmínky
  • dále je zřejmé, že v těchto horských podmínkách opravdu poroste jen smrk – vysazování listnáčů bylo zbytečné a tehdejší tvrzení zastánců bezzásahovosti o vzniku přirozeně smíšeného stabilního lesa zcela klamné

 

 
© toulkykrajinou.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma, reklama PC fórum